Historie sauny ve světě i v Čechách

12.4.2007

Počátky sauny, tak jak ji známe u nás, najdeme na sever od nás, ve Finsku. Sám název "sauna" je finské slovo a již více než tři sta let stará definice tohoto slova označuje saunu jako "dům s možností lázně, pro kterou je vzduch ohříván pecí".

První finské sauny byly u obytných domků, ve staveních z otesaných klád s velkým ohništěm plným balvanů. Nemívaly okna, původně ani komín, takže kouř a pára odcházely dveřmi nebo jen úzkými průduchy.

Stěny byly černé od sazí, topilo se březovými poleny a celým prostorem pronikalo aroma páleného dřeva. Řadu zmínek o sauně najdeme i ve slavném finském eposu KALEVALA, který sestavil roku 1835 lékař Ellias Lonnrot.

Sauna našla svůj ohlas i ve výtvarném umění; před několika lety se objevila tématika sauny i na finských poštovních známkách.

Dnes je ve Finsku na 4,7 mil. Finů více jak 1 milion saun.

Parní a potní procedury se však neomezily jen na Finsko, najdeme je i v jiných částech světa. Již v 5. století př.n.l. popisuje řecký spisovatel Herodotos horkovzdušnou lázeň u Skytů, kdy do stanu z houní byly z blízkého ohniště přeneseny rozpálené kameny. V Nestorových letopisech, které zachycují události do roku 1206, najdeme zprávy o starých lázních v Rusku, kde patřily k běžnému životnímu standardu. Najdeme zde i zmínku z roku 945 pojednávající o kněžně Olze, která - aby pomstila svého manžela Igora - nechala dřevanské posly, kteří se přišli ucházet o její ruku pro knížete Mala, během mytí ve vytopené lázni zavřít a upálit (zdroj: Radzilův rukopis). Další zmínka pochází asi z 11. stol. a hovoří o tom, jak "v zemi slovanské viděl lázně dřevěné, vytopené náramně, kde lidé se svlekou, oblijí se kvasem, vezmou na sebe metly nebo proutí, bijí se sami...." (překlad K.J. Erben, 1867).

Ve střední Americe se léčebné parní lázně podobné sauně nazývaly "termaxcales" a byly to kulaté nebo hranaté kamenné chatrče s klenbou, s úzkým vchodem a vnějším topeništěm. Potní lázně obdobného typu jsou u domorodců běžné dodnes.

Severoameričtí Indiáni budovali potní chýše ve stanech z kůží s dřevěnou kostrou. Mnohde se bičovali metlami a proceduru vždy končili koupelí ve studené vodě.

Eskymáci využívali naopak ke koupeli horké termální prameny.

Z uvedených příkladů je vidět, že všude se k prokrvení kůže využívaly metly ke šlehání. Ve středověku je znali pod názvy "věník" nebo "chvoščiště", ve Finsku jako "vasta" nebo "vichta". V Rusku je dodnes možné si v lázních objednat "bánčika", který šlehání obstará.

Ve sportu sehrály ve prospěch sauny významnou roli olympijské hry. Sauna se objevila v olympijské vesnici roku 1924, ale využívali ji pouze finští sportovci. Nicméně od olympijských her v Berlíně v roce 1936 byla již sauna přístupná olympijským reprezentantům všech zemí.

V Čechách postavil pravděpodobně první saunu u Štěpánova Doc. František Vojta v roce 1936, v roce 1946 byla zprovozněna první veřejná sauna v Brně-Pisárkách, v roce 1948 byla v Karlově Studánce otevřena sauna k lékařským účelům. V roce 1982 byla v tehdejším Československu resp. v Piešťanech uspořádán VIII. mezinárodní kongres sauny.


Související články

Pro firmy: Nabídněte své služby související s tímto článkem nebo kategorií. Zařadit se do seznamu firem, které jsou k danému tématu článku, můžete sami. Musíte se přihlásit nebo zaregistrovat. Přiřazení ke kategorii daného článku Vás bude stát (cena 150000 kreditů).

 

Přidat komentář


Jméno:
E-mail:
Web: Text z obrázku:
RSS Přidej si RSS zdroj RSS
Reklama: Dům a bydlení | Masáže, Lifting obličeje | Webhosting je vypnutý
OFF

Webhosting je vypnutý

Tento webhosting je vypnutý. Pro více detailů zkontrolujte vaši e-mailovou schránku či kontaktujte zákaznickou podporu.

Další informace a návody hledejte ve znalostní bázi WEDOS.